Erasmus v Norsku - Čas zúčtování

Můj Erasmus je u konce, přišel tedy čas zúčtování. Už dříve jsem zveřejnil dvouměsíční progress, v tomto článku na něj navážu a zveřejním finální částky za celý semestr. Tak vzhůru do toho a skočme rovnou k tvrdým datům.

Finální rozpočet

K zábavě přidám drobnou poznámku – přes 90 % nákladů v ní dělají dva výlety: jeden můj do Ålesundu (19 960 CZK) a druhý, když jsme s přítelkyní jeli na Lofoty (10 450 CZK na osobu). Částka výše odpovídá mým nákladům.

Kategorie Ostatní se oproti dvouměsíčnímu reportu zmenšila – většinu původních věcí jsem překategorizoval na Jídlo + Drogerie a v této kategorii zůstaly víceméně pouze poplatky, ať už třeba na Revolutu/Wise za převod na NOK, nebo poplatek za toalety.

Poznámky

Jak to, že je X tak levné?

Obecně vzato to má tři důvody:

• Na Erasmu jsem byl s přítelkyní a některé věci (např. ubytování) jsou levnější pro dva dohromady, než 2x pro jednotlivce.

• Oba jsme zvyklí šetřit, mít skromnou zábavu a snažit se velmi optimalizovat výdaje (např. místo drahých organizovaných výletů si udělat ty samé výlety po vlastní ose). Trochu víc je o tom v článcích Kolik stojí Erasmus v Norsku (první tři měsíce) a Výlet do Bodo a na Lofoty.

• Zvládneme si odpustit alkohol – ten je v Norsku neuvěřitelně drahý. Za celou dobu jsme zde měli pouze jedno pivo a to ještě napůl. :)

Stipendium

Nemalou část nákladů nám pokrylo Erasmové stipendium 3 000 EUR (5*600 EUR) + 120 EUR, tedy zhruba 78 300 CZK. To je opravdu hodně, jiné univerzity (alespoň ty zahraniční) dávají třeba o polovinu méně.

Stipendium nakonec bylo rozděleno na dvě části – jedna bylo vyplacena v půlce ledna, druhá až po návratu. Šlo o to, že v původní Erasmové smlouvě jsme měli počet dní, které jsou proplacené, a x dalších dní, které jsou považovány za součást pobytu, ale nejsou proplacené. Pobyt totiž začíná pevným datem, ale končí dnem poslední zkoušky, neplacené dny tedy nejspíš byly rezerva. My jsme oba měli poslední zkoušku v předposlední den semestru, nakonec jsme tedy měli proplaceny i ty “rezervní” dny.

Neočekávané náklady

V průběhu se objevilo pár nečekaných věcí, které nám Erasmus trochu prodražily. Jsou zahrnuté v tabulce výše, konkrétně se ale jednalo o:

• “oprava” odřených kol na autě z autopůjčovny ~ 18 000 CZK rozdělené mezi 4 lidi
• koupě nového zavazadla a letenky pro něj – když jsme se vraceli, měli jsme zhruba o 10 kg věcí víc, než když jsme do Norska jeli ~ 800 CZK
• oprava zipu na bundě (měl jsem velké štěstí, stačilo vyměnit jezdec) ~ 270 CZK

Co není zahrnuto

Do ceny Erasmu (a tedy do tabulky výše) jsem nezahrnul věci, které nejsou relevantní pro běžného erasmáka, nebo přímo nesouvisí s Erasmem. Patří tam:

• pořízení dronu a věcí k němu ~ 11 000 CZK
• nový (resp. repasovaný) notebook, protože ten původní přítelkyni v Norsku umřel
  • repasovaný ThinkPad ~ 7 500 CZK
  • externí M.2 NVME -> USB enclosure na zachránění dat z původního disku ~ 1 250 CZK
• koupě nových zimních bot ~ 2 000 CZK
• náklady, které mám bez ohledu na to, kde jsem (náklady na bydlení v Brně, online subscriptions, …)

Pozor na cashflow a termíny

Jak už jsme varoval v předchozím příspěvku, některé věci je třeba zaplatit dříve, než přijde stipendium, například deposit a první měsíc ubytování, letenky, etc. Rozhodně je tedy třeba mít vlastní peníze předem.

Srovnání ceny Erasmu v Norsku a Španělsku

Shodou okolností jsem s přítelkyní byl na Erasmu ve stejné době, jako naši kamarádi Petr a Ivča na Erasmu ve Španělsku. K tomu dopsat jejich článek o zúčtování se dostali už před 2 měsíci, já tedy mám už příležitost celkové náklady snadno porovnat.

Rozdíl je výrazný. Já jsem na stipendiích dostal 78 300 CZK, Ivča 65 400 CZK. Navíc jsem z vlastní kapsy zaplatil 32 000 CZK, Ivča 6 500 CZK. Celkově tedy mé náklady byli o 38 400 CZK vyšší, a to jsem šetřil kde se dalo, zatímco Ivča se nijak zvlášť omezovat nemusela. Rozhodně tedy nadále platí, že pokud chcete levný Erasmus, nejezděte na sever. :D

Stálo to za to?

Rozhodně! O to jet na Erasmus jsem se snažil celých 5 let, co jsem na univerzitě. Prvně jsem studoval předměty v pozdějších semestrech, abych měl některý z dalších semestrů volný, a pak jsem bojoval proti covidu, aby se Erasmus přece jen uskutečnil. Nebylo to na první pokus, ale nakonec se podařilo! Byla to pro mě velmi odlišná, nová a hlavně velmi poučná zkušenost. A bydlet semestr v zahraničí (a obzvláště v drahém Norsku) celkem za 110 000 CZK a z toho jen 32 000 CZK z vlastní kapsy (+ běžné měsíční náklady), to je nabídka, která se mi znova už nikdy nenaskytne.

Jel bych i na druhý Erasmus?

To je složitá otázky. Když jsem nastupoval na FI MU, můj plán byl takový, že pojedu na dva Erasmy: jeden na bakaláři, jeden na magistrovi. Kvůli covidu se z toho stal pouze jeden a teď už jsem v 5. ročníku a stejně budu o semestr prodlužovat. Na Erasmus už tedy znova vyjet nemůžu. Kdybych se ale v čase vrátit mohl, a ten na bakaláři uskutečnit ještě před covidem, udělal bych to. Je to sice spousta peněz ze studentského budgetu, ale obzvláště teď už to vidím tak, že jakmile přejdu z part-time na full-time práci, tak to během pár měsíců celé vydělám zpátky.

Jel bych znova na studium do zahraničí?

Na první pohled tohle může vypadat jako stejná otázka položená o odstavec výše, ale není. Centrum Zahraniční Spolupráce MU nabízí kromě Erasmů i jiné programy, ať už celosemestrální výměny, nebo třeba jen letní školy. Měl jsem velké štěstí a povedlo se mi dostat na dvoutýdenní EDUC letní školu do Cagliari (Itálie) na téma Building Trust in the Information Age. Stipendium je velmi štědré (1175 EUR ~ 29 000 CZK), na první pohled mi to dokonce vypadá, že mi možná pokryje téměř všechny náklady. Ještě ale není ujasněné ubytování, což bude hrát největší roli. Jakmile budu vědět jak finančně vyšlo, zareportuji.

Pokud vás ale (krátkodobé) zahraniční studium také láká, rozhodně se doporučuji porozhlédnout, zda se pro vás nějaká relevantní nabídka někde neschovává.