Během Erasmu jsme byli na třech větších výletech mimo blízké okolí Trondheimu. Nějaké fotky už jsem dával na Instagram, ale jen relativně málo. A navíc Instagram není úplně dobrý na vyprávění příběhů, rozepíšu to tedy trochu tady.

První náš větší výlet byl ještě v zimě na chatu Holmsåkoia (google mapy). Na NTNU je organizace NTNUI, která zaštiťuje spolky pro všechny sporty, která vás napadnou. Jeden ze spolků - NTNUI Koiene - staví a udržuje chatky, které si lze pronajmout a udělat si tak vícedenní turistický výlet. Společně s našimi místními přáteli jsme se rozhodli, že si jeden takový uděláme. Pronajmuli jsme si tedy 15 postelí/míst v chatce a vydali jsme se na cestu. Chatka je zhruba 100 km od Trondheimu, naštěstí jsme ale měli dost lidí s vlastím autem. Bus tam totiž jezdí jenom jednou denně a jen když si ho někdo přivolá.

Od parkoviště to bylo ještě dalších 6 km a všude bylo zhruba půl metru sněhu. Zvládli jsme to ale i bez sněžnic, jelikož celá cesta byla po rolbované cestě. Kromě chodců a běžkařů byla zcela zjevně i pro sněžné skútry.

Během této cesty jsme zvládli pořádně promrznout, hned po příchodu na chatku jsme tedy začali zapalovat dřevo v kamnech. Nebylo úplně suché, bylo to tedy trochu problematické, ale kamna se nakonec rozehřát povedlo (a ta v sauně taky). Chata byla ale velká, takže jedna malá kamna ji rozehřívali bolestivě pomalu - trochu teplo nám začalo být až druhý den ráno. A také jsme se pustili do rozmrzání sněhu na vodu (a v mezičase si někteří v sněhu chladili piva :)

Jak naznačuje předchozí odstavec, v chatce nebyla tekoucí voda ani elektřina. Naštěstí ale byla vybavená plynovou bombou na vaření.

V průběhu večera jsme si udělali (v Norsku tradiční) Friday tacos a pak na chvíli zalezli do sauny.

Po cestě ze sauny jsme se zběžně podívali na oblohu, zda nevidíme polární záři, očima ale nic vidět nebylo. A i když jsme zkoušeli fotit dlouhé expozice, tak light polution byla silnější než to drobné zelenání polární záře.

Když přišel čas jít spát, všichni jsme ve spacácích mrzli, ale nějak jsme přežili.

Ráno už bylo relativně teplo, jedna skupinka se tedy rozhodla, že si zkusí zajít k jezeru a vyvrtat si díru do ledu.

Ostatní se buď bavili uvnitř chatky, prozkoumáváním jeho okolí, či sušením dřeva pro ty, kteří přijdou po nás. (Tím, že jsme přišli v pátek, tak celá chata byla chladná pod bod mrazu. Skupinka, která přišla hned po nás, tak měla rovnou příjemných ~10 stupňů. #protipProPriste

Pak už přišel čas vydat se na cestu zpátky a užít si krásnou norskou přírodu.

Holmsåkoia na výlet rozhodně doporučuji - příroda je tam hezká, je to velká chata, a pěší cesta je extrémně jednoduchá (i tak by ale běžky byly výhodou). Nevýhodou je, že je třeba se nějak dostat těch 100 km od Trondheimu - půjčit přes víkend auto je ale realizovatelné.

PS: Ano, tento článek (stejně jako čtyři další) jsem měl rozepsané už tři měsíce. :/ Snad to v blízké době doženu.